Hamburk
V prostoru přes silnici proti kinu invalidů byla odedávna hospoda nejdříve zvaná Ferdinandka, později Hamburk. Pokud okolo ní vedla stará zemská stezka a později i zemská silnice, bývala důležitou a všeobecně známou zastávkou všech formanů, obchodníků i vojáků. Proto hospoda mívala rozsáhlé stáje pro formanské i vojenské koně a velké výčepní místnosti. Hrabě Adam František z Vrtby prodal Ferdinandku 16. února 1774 Janu Englfreundovi za 150 zlatých s podmínkou, že "on i jeho nástupci budou šenkovati jen panské pivo." Potom následovali synové Daniel a František. Ten prodal hospodu 17. srpna 1841 manželům Fr. Schwazerovi a Aloisii, rozené Kopfstejnové, kteří v následujícím roce Hamburk přestavěli a o patro zvýšili. K hospodě patřil i velký statek o výměře asi 20 ha. 14. října. 1876 zdědili Hamburk Ed., Hugo a Joh. Schwazerovi, Barb. Farmánková, Kar. Losenská a Ter. Tronerová. Od nich koupil Hamburk 18. prosince 1882 Josef Rosol. Jeho rodina vlastnila hospodářství až do padesátých let tohoto století. Dnes zde na východní straně dvora stojí nové budovy Státního statku, jeho ředitelství. Budova staré hospody stále ještě stojí na severní straně dvora.
Nad Hamburkem v Pražské ulici a dole na Svatojánském náměstí jsou sochy sv. Jana Nepomuckého z l. poloviny 18. století.
