Klášterní kostel sv. Františka
Je to jednoduchá budova, do níž se vchází portálem, obloženým červeným mramorem, který byl. obarven na šedo. Před ním na žulových podstavcích jsou plechové obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka. Nad polokruhově zakrouženým vchodem je římsový štít, uprostřed přerušený. Výkroje vyplňují šikmo postavené okřídlené hlavy. Na kostelním průčelí je 5 barokně prohýbaných oken, nad nimi dva výklenky. Na střeše lucernovitá věžička se dvěma zvonky. Loď je omítnutá a má plochý strop. Od presbytáře ji odděluje vítězný oblouk, sklenutý do tupého hrotu. Presbytář má výsečovou klenbu bez žeber a vysoká, úzká, do polokruhu klenutá okna. Hlavní oltář v barokovém slohu pořídila roku 1722 baronka Anna Frant. z Talmberka. Je na něm obraz modlícího se sv. Františka. Po stranách stojí sochy sv. Petra Alkantarského a sv. Kapistrána. V hořejší části oltáře je dřevořezba Nejsvětější Trojice.
V lodi jsou 3 oltáře - po stranách vítězného oblouku dva novější s polychromovanými sochami Božského Srdce Ježíšova a sv. Josefa, a třetí mramorový se sochou sv. Antonína, zřízený roku 1663 Janem z Talmberka. Kazatelna je neobvykle vpravo. V osmihranné kapli, přistavěné roku 1700, je oltář s obrazem Panny Marie a Ježíškem. Obraz je z doby založení kláštera, nazývá se "pasovský". O obraze, který dříve býval vyhlašován za zázračný, kolovala mezi lidem pověst, že mění svou barvu v přítomnosti velkého hříšníka.
Na chodbě v jižní stěně jsou 2 náhrobníky se znaky Mitrovských. Jeden je z bílého vápence a latinský nápis na něm říká, že kostele odpočívá Jiří Ferdinand Vratislav z Mitrovic a na Mitrovicích, zesnulý 18. ledna 1685. Druhý je žulový a má český nápis: LETHA PANIE 1690 DNE 23. MARTII VSNVLA W PANV VROZENA PANI KVNEGVNDA ANNA DOHALSKA ROZENA SLECZNA WRATISLWSKA Z MITROWICZ PANI NA WODLOCHWICZICH A NA TOMTO MISTIE BLAHOSLAWENEHO Z MRTWYCH WSTANI OCZEKAWA.
Na kostelním kůru za varhanami stojí řada starých vyřezávaných dubových sedadel pro členy konventu z roku 1702. V sakristii jsou dubové rokokové skříně zdobené barevným vykládáním, vpalovanými ornamenty a obrázky sv. Václava a sv. Františka se znakem Vrtbů, večeře Páně i jiných biblických výjevů, také z roku 1702.
Pod chrámovou dlažbou blíže oltáře sv. Josefa je hrobka, do níž byli pochováváni členové rodu Vrtbů až do roku 1780 a někteří šlechtičtí dobrodincové kláštera z okolí v počtu asi 20. Po vystavění mariánské kaple byla blíže ní v kostele zřízena i hrobka pro mnichy. Posledním pochovaným byl P. Spiridion Worlíček 30. července 1783.
Existence kláštera. a jeho obyvatelů františkánů skončila během jediné noci z 13. na 14. dubna 1950. Ve stejnou noční hodinu byly všechny mužské kláštery obsazeny Bezpečností a zástupci státní moci, kterou ve Voticích zastupovali mimo jiné církevní tajemník a bezpečnostní referent votického okresu, oba z Votic. Františkáni (byli 4-5 ) byli bez svého souhlasu odvezeni do kláštera v Oseku u Duchcova. A klášterní knihovna? Část byla někam odvezena a část dána jako starý papír do sběru. Tehdejší církevní tajemník řekl, že tam byly samé bezcenné knihy, některé jen psané rukou, latinské a německé, na "divném starém papíru", který byl prý už celý zahnědlý. Tímto "odborným" posudkem byl určen osud knih, jejichž cena se už nedá odhadnout.
Historicky velmi cennou klášterní Pamětní knihu měl v té době u sebe votický farář K. Jelínek. Zdálo se, že bude zachráněna. Ale za týden si zvlášť pro ni přišli dva příslušníci Státní bezpečnosti. Všechno pozdější pátrání po ní bylo neúspěšné.
