Klášter
Františkánský klášter byl založen Sezimou z Vrtby roku 1627, kostel o dvě léta později. Nynější budova pochází z let 1766-71, kdy byl malý, nevyhovující a dost sešlý klášter rozbourán, přestavěn a značně rozšířen. Tehdy rozbourali i kapličku sv. Anny a v těch místech vystavěli klenutou bránu, kůlnu a byt pro čeledína. Těsně okolo té kapličky vedla odedávna státní silnice. Po ní zůstal jen hluboký úvoz, který je nyní zavezen. Silnice byla pak vedena stranou podél hřbitovů.
Klášter se skládá z dlouhých jednopatrových budov. Ze tří stran ve čtverci obklopují dvorek ("paradis"), severní stranu uzavírá kostel. Na průčelí visel mezi okny nad vchodem veliký kříž, připomínaný již po bitvě u Jankova v roce 1645. Dnes je tam výklenek. Na jižní straně byly od roku 1743 bicí hodiny. Klášter byl obklopen ze dvou stran velikou zahradou. Okolo paradisu vede uvnitř kláštera dole i nahoře klenutá chodba (ambit). V ní visela řada obrazů, z nichž jeden neuměle znázorňoval původní klášter. Zmínky zasluhovaly dva obrazy malované na dřevě: obrázek Krista (snad ze 16. století), nesoucího kříž, a obraz Zbraslavské Madony. Oba měly vespod nalepené výpisy z pamětní knihy. Na prvním je napsáno, že "darovala tento obraz na památku vznešená paní Maxmiliána Rozhanská, rozená (1674) Doudlebská, tvrdíc, že již výše sto roků v rodině její se chová", na druhém, že "obraz namaloval P. V. Rudlovský, člen řádu Cistercienského raku 1712".
V přízemní chodbě jsou zasazeny 3 mramorové památníky. Všechny mají vypouklý znak vrtbovský (troje jeleni parohy) a nápisy. Kámen Sezimy z Vrtby, zakladatele kláštera, má tento český, nápis: "Sezema hrabě z Wrtby na Wrchotových Janoviczých - Czerwenem Hradku - Woticzých - Kosove Horze a Nezassove - Hoffmistr Dvoru G. M. Jako Krale Czeskeho w Kralowstwi Czeskem. Fudator." Druhý kámen je náhrobkem Václava Františka z Vrtby (z roku 1686) a třetí Ferdinanda Františka z Vrtby, zemřelého 20. března 1712. Oba mají nápisy latinské.
V dolním jižním křídle je prostranný refektář. Má valenou klenbu, zdobenou prohýbanými rámy lištnovými a při stěnách zbytky dubového, vykládaného pažení. Dnes je to provozní místnost Tesly.
Chloubou kláštera byla knihovna s mnoha sty krásných a velice cenných, v kůži vázaných knih a kancionálů, tištěných i psaných. Z rukopisů Č. Habart zvlášť připomínal hodně poškozený latinský "Liber sentenciárum" Petra Lombarda z 1. poloviny 14. století, psaný velmi úhledně na hebkém pergamenu a zdobený třemi překrásnými počátečními písmeny rázu románského. Byl pestře na modré půdě malován a spleten z pitvorných postav. Na deskách měly knihy obdélníky, rámované pěkným listovým a vinným motivem a rozdělené na, kosočtverce, v nichž byly různé ozdůbky, např. štítky, růžice, lev, orel a tu a tam v kruhovém okolku gotické písmeno R. Jiný cenný rukopis byla latinská bible, také psaná na pergamenu, z 15. století v krásné gotické vazbě. Rohy desek byly ozdobeny obrázky sv. evangelistů v kruhových medailonkách a plochy zaplněny jednak granátovými jablky po způsobu tkaninových vzorů, jednak ornamentem větévkovým s gotickou korunkou. Jeden misál, tištěný v 16. století v Paříži, měl pěkné dřevořezby, některé též kolorované a na okrajích listů barevné ornamenty po způsobu českých kancionálů.
Když roku 1740 přišel do Votic pověstný fanatik Koniáš pátral po kacířských knihách, nevěřil ani františkánům a důkladně prohledal klášterní knihy a jednu - jako závadnou - prořezal, seškrtal a "opravil".
