Votický průmysl
Votice vždy bývaly městem drobných živnostníků a řemeslníků. Jasně to vyplývá i z přehledu na konci této knížečky. V padesátých letech byly tyto drobné podniky bezohledně a promyšleně zlikvidovány. Nástrojem likvidace byly velmi omezené nebo zcela zastavené příděly materiálu i zboží a neúnosně vysoké daně. Měly živnostníky přinutit ke vstupu do komunálních služeb nebo do družstevních, či státních podniků. Až do roku 1957 se o průmyslových závodech ve městě nedalo mluvit. Okolí bylo výhradně zemědělské. Pracovních příležitostí bylo málo. Proto po válce odešla řada našich občanů do pohraničí.
V roce 1956 uvolnila odborná škola poměrně velké prostory františkánského kláštera a Votice je nabídly závodu Tesla Strašnice, který v té době hledal umístění pro svou rozšiřující se výrobu. Došlo k dohodě a nevelká skupina pracovníků Tesly začala ještě v roce 1956 s vnitřními úpravami kláštera a 7. ledna 1957 zde v tehdejším cechu Tesly Strašnice začalo pracovat prvních 18 pracovníků - hlavně žen. Prostředí nebylo zrovna nejlákavější. Kamenné zdi a klenuté stropy klášterních místností, vlhké, bez ústředního topení, kde kdysi žili františkáni zvyklí odříkání, byly prvními dílnami nových zaměstnanců, kteří sem přicházeli většinou bez jakýchkoliv zkušeností. Přesto "teslácká rodina" měla na konci roku 1957 již 150 členů. Prvními výrobky byly destičky s odpory a kondenzátory do prvních československých televizorů. Brzy začala i výstavba závodu. V roce 1960 byla dána do provozu předvýrobní hala, v roce 1972 se nad Voticemi vztyčila nová dominanta sedmipodlažní montážní budovy. Pak vyrostla na bývalé klášterní zahradě sociální budova, stravovací objekt (1981) i část skladovacího hospodářství. Od roku 1961 je votická Tesla závodem s vlastním ředitelstvím. V roce 1989 zde pracovalo přes 900 zaměstnanců.
Po zrušení votického okresu v roce 1960 byla najednou budova ONV prázdná. V konkursním řízení ji získaly Laboratorní potřeby Praha a volání občanů, aby zde byla zřízena nemocnice, zůstalo nevyslyšeno. Po nezbytných úpravách byly sem umístěny stroje a příslušné vybavení a 1. ledna 1961 zahájil provoz nový votický závod. S přibývající výrobou se zvětšil i počet pracovníků na 270. Potíže s nedostatkem místa byly částečně vyřešeny v roce 1965 převzetím provozoven i části zaměstnanců výrobního družstva ELKO, které pracovalo v prostorách bývalé Kleinovy likérky a octárny, a přestěhovalo se do Miličína. V polovině 60. let se tu objevila první vlastní stavba závodu - montovaná hala. Pak přišla další hala, v r. 1988 budova závodní kuchyně a jídelny a celé sociální zařízení bylo dokončeno v roce 1989. I na stavbě první votické kotelny (1976) měl závod velký podíl. Počet zaměstnanců se v roce 1989 pohyboval kolem 390. Během let se změnil název závodu na Sklárny Kavalier, n. p. Sázava. Vyrábějí se zde laboratorní přístroje, detekční trubičky, výrobky z varného skla a podobně.
Největším podnikem ve Voticích je Státní statek. Jeho působnost zasahuje až na Sedlecko. V roce 1989 měl 8122 ha zemědělské půdy a přes 900 zaměstnanců. Od svého založení prodělal složitý vývoj, měnila se i jeho územní rozloha. Mluvíme-li jen o votickém hospodářství, zaznamenáme řadu změn: Po košovickém hospodářství v roce 1965 přibyly i Tomice (1973-74), po roce však přešly do JZD Bystřice a v roce 1976 se připojil zbytek Bučovic, Martinice, Nazdice, Nezdice, Střelítov, Srbice a Beztahov. Ve výstavbě si Státní statek nijak nezadal s ostatními podniky. Městu prospěl zrušením hospodářských objektů přímo ve městě. Nad městem vystavěl novou farmu, pod Beztahovem velký sklad brambor, u Jestřebic velkokapacitní kravín, ve městě velký stravovací objekt, novou budovu ředitelství, dílny i bytové domy.
Do Votic postupně přicházely další závody, které si postavily vlastní provozovny: Servis osobních automobilů, Československé automobilové opravny, Středisko nákladní autodopravy ČSAD. Silniční obchvat vede v blízkosti dalších podniků. Jsou to: Okresní správa silnic, středisko Votice, Drobné zboží, které ze svých skladů zásobuje 4 okresy, a KOVO Votice, vyrábějící velmi žádané výrobky z plechu.
