VOTICE - znak městaMěsto VOTICE
 
Město VoticeVotický krajHistorie městaPředmluvaPoloha VoticZ dějin VoticO založení města VoticVotice v době husitskéBurjan z OticRod SkuhrovskýchŠternberkovéRod Kaplířů ze SulevicTřicetiletá válkaSezima z VrtbyPo třicetileté válceVotická spravedlnostZaložení KarlovaKaple sv. VojtěchaBoží hrobDalší rozšíření městaVotice v 18. stoletíVotická vzpouraVotice po r. 1848První světová válkaNa prahu svobodyVotice po r. 1918Židovská obecKonec židovské obceZakládání prvních spolkůVotice v letech 1939-1989Popis městaDoslovVotické kulturní památkyPrameny a literaturaFotografie z historieTuristické zajímavostiMěstský úřadVotické novinyZájmová činnostSportFirmy a firmičky

Další rozšíření města

     Dne 16. února 1707 došlo opět k rozšíření města, když hrabě Ferdinand František z Vrtby vykázal svou plužinu (pole) pod Karlíčkovem ke stavbě domků za stejných podmínek jako při založení Karlíčkova. Tato nová městská čtvrť byla nazvána po hraběti - Ferdinandov. Hrabě si přikládal zásluhu o to, že Votice, které prý do jeho vlády vypadaly jako vesnice, povznesl na skutečné město.Takto se vychloubal ve svém dopise primátorovi Bohuslavu Veselému. Aby zlepšil obchod a pomohl městu, vymohl 5. července 1711, že výroční trh určený na den sv. Františka Serafinského, se směl konat celých 8 dní. Snažil se zmírnit bídu poddaných tím, že při neúrodě jim bylo vydáváno zdarma obilí z panského špejcharu, 100 strychů žita na chléb, každému po věrteli. Hodně slevil i na robotě. Poddané vysvobodil od odvádění hub a ořechů.
     23. října 1711 potvrdil Votickým právo vybírat mýto na silnici. Jedna mýtnice stála nad "Pinglem" u Srbic čp. 188 a druhá na konci Táborské ulice (Kouřimské, Farské).
     Dne 3. prosince 1711 vydal hrabě "milostivé nařízení, aby budoucně, kdož v rejstříku městských knih sirotčích zapsán jest, na žádný způsob k službě ani k němu (hraběti) a ani do dvora jeho nucen a potahován nebyl. Pakli by ale někdo ze svobodné vůle u něho sloužiti chtěl, nemá se k tomu zavazovati na delší čas, nežli vždy jen na jeden rok a sice po předešlém ohlášení se na rathause. Za toto milostivé nadání má obec městská za něho 4 mše svaté sloužiti."
     To bylo krátce před jeho smrtí. Tehdy také napsal závěť, v níž pamatoval fundací na kostel a na zlepšení příjmů votického učitele, v té době jediného v celé krajině. Hrabě zemřel 20. března 1712 a odkázal votické, olbramovické, janovické a neznášovské panství svému synu Františkovi Arnoštu z Vrtby. Za dva roky nato byl Vltavský kraj, do něhož patřily i Votice, sloučen s Podbrdským a utvořen nový kraj Berounský.

následující strana…

grafická úprava © Jiří Novotný