Založení Karlova
Dne 12. května 1680 byl pro Votice velice významný. Hrabě Ferdinand František z Vrtby věnoval svou louku Trávník pro rozšíření města. Prvním stavením tu bylo nynější čp. 103, potom 104 a 105, následujícího roku byly vystavěny 3 domky (106-108), r. 1682 přibylo čp. 109 a r. 1700 čp. 110 (hospoda Škrábalka). Majitelé těchto i několika později vystavěných domku měli platit vrchnosti ročně 1 zlatý činže, ale po prosbě, podané r.1684, snížil jim hrabě plat na 30 gr. ročně. Tato nová část města měla být nazvána po nejstarším hraběcím synu Karlíčkov, později Karlov. Tento název se udržel dodnes. Rybník na Karlově původně nepatřil Karlíčkovským. Byl jim darován až po této prý pravdivé příhodě:
Jednou jel hrabě okolo Trávníku na Javor. U rybníka stál jeden starý občan z Karlíčkova, s nímž se dal hrabě do hovoru. Stařec pozoroval, že je hrabě v dobré náladě, chválil jej, že jim pomohl k domkům na Karlíčkově a chytrácky připomenul, že Karlíčkovským k úplnému štěstí už chybí jen ten rybník. Hrabě řekl: "Víš co, dám vám rybník, když jej ohradíte, než se vrátím z Javora." Potom odjel tryskem na Javor. Stařík nemeškal, svolal sousedy a po krátké poradě přikročili k činu. Snesli ze svých chalup a dvorků provazy, řemeny, tyčky, povijany a prostěradla, svázali to dohromady, zavěsili na zatlučené kůly a klacky kolem rybníka. A protože k úplnému ohrazení se ještě trochu nedostávalo, přinesly ženy košile, pleny, šátky a šály.
Když hrabě spatřil tuto podivnou ohradu, srdečně se zasmál chytrému nápadu a rybník Karlíčkovským daroval. A ten jim patřil až do druhé světové války.
O založení Karlíčkova vydal hrabě hned 12. května 1680 nadační listinu, kterou obnovil 2. ledna 1707, když se na městském úřadě první z neznámých důvodů ztratila. Listina zni takto:
"Já níže podepsaný známo činím jednomu každému svědomí, obzvláště kdež by toho potřeba ukazovala, že jsem z milosti mé k rozšíření Votic, Karlíčkov, jenž jsem tomu městu po mým synu nejstarším, Františkovi Karlovi to jméno dal, louku mou vlastní, aby na ní se-jak městský tak jinší-osazovat a sobě stavět mohli, dle mezníků vykázal, že pak ale votickej ouřad to mé nadání skrze nepochybně příhodu ňákou zandali a ztratili, tak nyní znova takové nadání, jenž se bylo stalo r. 1680 dne 12. máje tímto obnovuji, však na způsob roční činže z toho každého domku a jemu dle mezníků vymezeného místa bude povinnen k sv. Jiří a při času sv. Havla po 15 krejcarech dávat, a tak ročně přijde z jednoho každého domku 30 krejcarů vrchnosti. Pokudž by ale oni té činži těch 30 krejcarů ročně neskládali, tedy ta půda tý louky vždy se vrchnosti servíruje s tou vejminkou, aby Karlíčkovská obec od panskýho trávníku dobře kolem hraditi povinna byla, tak aby se vrchnosti žádná škoda nestala jak od většího či menšího skotu dobytka, drůbeže pernaté, též od zoufalých dětí neb děveček. Ten rybníček, který na týž Karlíčkovský půdě jest a tam se stavěti nemůže, obci té Karlíčkovské i s hrází - však nic dálej! - z milosti cadíruji (daruji). Kontribuci z jistejch mejch příčin ku pomoci městu, tak aby týmž městským snáž takovou zastávat přišlo, dle moudrýho spravedlivýho uznání vrchnosti a správcův a dobrého zdání ouřadu dávati povinni budou, jakož i s městskými votickými roboty konati a vzdělávati bez odpornosti povinni jsou a budou, tak taky k čemuž jinšímu než tak jako městští bez rozdílu podrobováni býti mají, neb se mezi městskými a Karlíčkovskými žádný rozdíl nedělá. I který k tomu schopný a způsobilý do ouřadů městských z nich bráti a do povinností městských dosazovati vrchnost každá moc míti má, a při její líbezně vůli státi bude, jakož taky ouřadu mému poddanými městu Votic pro lepší toho ujištění a stálost tu plnou moc dávám, to sobě s povolením J. M. C. rada pánův ouředníkův Pražských menších desk zemských i bez vědomí vrchnosti (však na náklad svůj městský) v týž desky zemské dáti vložiti, ku kterémužto nadání a rozšíření mému, tak, aby žádná vrchnost budoucí i kdo jinší to rušiti a měniti nemohla a stálost na časy budoucí v tom trvala, jsem se mou vlastní rukou podepsal a přirozenej sekrit (pečeť) můj hraběcí přitisknouti dal, jakož i níže podepsaných pánův svědkův, že jsou taky sekrity své podle mého sekritu a rukou vlastního podpisu přitiskli a při tom se vlastními rukami na svědomí (však sobě, dědicům a budoucím jich beze škody) podepsali, šetrně dožádal. Na kterážto milostné nadání budou povinni ti Karlíčkovský každoročně na den sv. Ferdinanda dát mši svatou sloužit a při ní se všichni modlit, aby mě Bůh Všemohoucí šťastný vzkříšení ráčil popříti a po smrti pak mé jednou mši svatou vždy také sloužiti dát a se při ní za mé lehké odpočinutí modlit, načež správcové i ouřad budou povinni bez meškání bedlivej pozor dávat, aby táž mše svatá za duši mou žádný rok se nezameškávala. Čehož je datum v zámku Janovském 1707 2. Januári.
(pečeť)
Ferdinand František hrabě z Vrtby
Petr Euseb. Radecký z Radče
Petr Bernard Kořenský z Terešova
