Třicetiletá válka
Třicetiletou válkou počalo i utrpení našeho města. R. 1619 noclehovalo ve Voticích stavovské vojsko se svým vůdcem hrabětem Mansfeldem. Jeden voják od koní, jakýsi Lotringer, popíjel se svým druhem a dobře neopatřil světlo a zapálil kolem jedenácté hodiny noční ve stáji. Než se lidé sběhli k hašení, zachvátil požár zámek tak rychle, že Mansfeld sotva z pokoje utekl a zanechal tam vše, i plnou truhlu vojenských peněz. Kromě zámku vyhořely i domy v sousedství a škoda se odhadovala na 8 tisíc tolarů.
Po bělohorské bitvě byl Kašpar Kaplíř v únoru r. 1621 zajat ve svém domě v Praze. Pro Pavla Osterského přišli vojáci do Votic, obklopili zámek, ale Pavel se zachránil tajnou podzemní chodbou, prchl do ciziny a vstoupil se saského vojska. Byl odsouzen - stejně jako Kašpar Kaplíř ke ztrátě hrdla, cti a statku. - Kašpar Kaplíř byl popraven 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Jeho hlavu nabodli na hřeb vedle ostatních hlav českých pánů na mostecké věži. Ačkoliv patřily statky paní Evy podle závěti jeho vnukům, byly zabaveny a prodány. Votický statek byl prodán r. 1622 Sezimovi z Vrtby, pánu na Janovicích, za 16 tisíc kop míšenských. V listopadu 1631 vtrhlo do Prahy saské vojsko, v němž byl důstojníkem Pavel Osterský. Tehdy byla hlava Kašpara Kaplíře i s ostatními hlavami sňata a pochována v Týnském kostele. Již příštího roku v květnu byl Pavel Osterský donucen válečnými nezdary opustit navždy svou vlast.
