I. část
POLOHA VOTIC
Město Votice leží asi 60 km jižně od Prahy a 29 km severně od Tábora (49 stupňů, 38,5 minuty severní šířky a 14 stupňů, 40 minut východní délky). Rozkládá se v krásném údolí ve výšce 486 m nad mořem (u paty farního kostela).
Směrem severovýchodním se táhne pásmo vrchů, které vyplňuje krajinu mezi Bystrým a jankovským potokem Chotýšankou. Na tomto pásmu také leží nejvýše položená vesnice Kaliště, 629 m nad mořem.
Nad Voticemi se malebně vypíná do výše 651 m Čeřenská hora, která se jako asi 2 km dlouhý hřbet sklání do votické katliny a k Baště. K městu směřuje jako odnož Vápenka, zvaná dříve Bílá hora. Nad Mladoušovem má Čeřenská hora ještě vrchol 545 m a nad Baštou druhý 630 m. Na sever pokračuje skoro ve stejné výši a má v mělké planině hájovnu Čeřeniště, postavenou na místě, kde kdysi stávala ves, která zanikla jako mnohé jiné ve třicetileté válce.
Čeřenská hora se příkře sklání ke Kochnovu a tvoří tu hluboké a úzké údolí, jímž protéká potok Semtínský. Zde se také rozděluje ve dva hřbety. Jeden míří k Olbramovicům a k Semtínu a je západně od Kachnova 567 m vysoký, o něco severněji je Hůrka 527 m. Druhý hřbet má mezi Kochnovem a Budenínem horu Šišovku 634 m.
Od Budenína začíná vrchem 616 m mohutný horský hřbet, který se táhne na sever a má 3 hlavní vrcholy: Žandavku 669 m a Džbány 688 a 680 metrů vysoké. Hned od Kališť na jih se vypíná vrch 652 m - Hůrka Kališťská nebo také Kunšíkova. Kališťský hřbet se níží ke Strženci, má nad Pasekami 543 m, u samoty Na Kačíně 586 m a pak se příkře sklání k Mokřanskému potoku. U Lomu jsou hluboké strže a divoké přírodní partie.
Na jihu nad Voticemi je Polský vrch 625 m. Jeho západní část je také nazývána Panoráma, pro úchvatný pohled nejen na město, ale i daleko na sever přes Konopiště ku Praze. Na jeho západní části, kde dnes roste osamělý javor, stávala městská šibenice. Polský vrch se táhne dále na jih k Hostišovu, na východ se prudce svažuje do údolí, kterým vede státní silnice a protéká potok Bystrý. Hned od pravého břehu Bystrého potoka prudce stoupá do výše 679 m hora Větrov, jinak zvaná Svatý Vojtěch. Obě tyto hory uzavírají votické údolí na jihu a jsou počátkem kraje, který se táhne dále na jih k Miličínu a který spisovatel Jan Herben nazval Českou Sibiři.
Od Votic na západ je vlnitá planina, z níž nejvýše vystupuje Srbický kopec nad Voticemi (510 m). Teprve od Srbického potoka přes železniční trať krajina opět prudce stoupá. Mezi Nazdicemi a Beztahovem je Homole 665 m, mezi Beztahovem a Křešicemi je Kopanina 591 m a nad Křešicemi vrch se špejcharem 515 m.
Celé Votické údolí je otevřeno k severu, kde jsou první vrchy viditelny až u Tožice: Spálený 499 m, Tožická hora 504 m.
Od jihu protéká údolím kolem Votic potok Bystrý. Pramení v lukách nad Buchovem u rozsáhlých neustupovských lesů v nadmořské výšce 660 m. Od místa svého vzniku až k Voticům sleduje stále státní silnici. U Buchova protéká rybníkem, vedle něhož stávala tvrz Zbyňka Buchovce z Buchova, hejtmana husitského Tábora. Pod Hostišovem přibírá od Mysletic první nepatrný potůček. V hlubokém lesním údolí - zvaném Opalí - se dál vine podél státní silnice. Zde napájel v lese ukrytý rybník, při němž bývala pila. V rybníce i v potoce chovali dříve pstruhy.
Nad bývalou pilou v Opalí na "kamenném palouce" vybudoval kdysi Sokol přírodní divadlo, kde pak sehráli Sokolové několik úspěšných představení. Bystrý potok dále protéká pod osadou Amerika, potom vypuštěným rybníkem kolem bývalého mlýna, kde dnes jen název připomíná Lucký mlýn, a rybníkem, na jehož místě se od roku 1989 buduje vodní nádrž. Hned pod silnicí na Jankov přibírá Bystrý další potok, který sebral prameny východně od Javora a od Lysé a protéká kolem stadionu. Pak teče dále přibližně směrem na sever, protéká Podhrázským rybníkem u Tomic, rybníkem Splavem v Bystřici. Za Jírovicemi měni u Jarkovic jméno na Jarkovický. Odtud teče ke Konopišti a pod Konopištěm opět mění jméno na Konopišťský. Pod tímto jménem se vlévá u Poříčí do Sázavy.
Stejným směrem jako potok Bystrý vede i silnice E 55, která byla již v roce 1930 dlážděna kostkami. Kromě ní vedou do města další silnice od Smilkova, Arnoštovic, Martinic a Jankova.
Na západ od města prochází železniční trať Praha - České Budějovice. Na této trati mívaly dříve Votice dvě stanice: Votice - město a Votice - Veselka (dnes Olbramovice). Kromě železnice vede přes Votice mnoho autobusových spojů. V poslední době procházejí tudy dálkové spoje z Č. Budějovic, Prachatic, Jindřichova Hradce, Týna nad Vltavou do Prahy, další linky do Brna a Příbrami.
Státní silnice přibližně sleduje směr prastaré zemské obchodní stezky, která již od nepaměti - v dobách pohanských - spojovala jižní země s Prahou. Stezka ved1a v naší krajině od Bystřice k Tožici, Zahradnicím, z Olbramovic okolo mlýna Košátu, kde je několik set let stará lípa, na Městečko, k Novému mlýnu, na Mladoušov, odtud okolo božích muk do Votic, kde býval přes potok brod, okolo Hamburku (nyní ředitelství Státního statku), Kaplířovou ulicí, přes náměstí, okolo kláštera a těsně kolem klášterní zahrady (nyní brány do Tesly) úvozem na Polský vrch, okolo bývalé šibenice do Hostišova, za Herbenovou vilou lesním průsekem přes Oldřichoves do Miličína. Silnice šla původně od Srbic pod Vrzalovou pilou, kde je dosud stará cesta. V roce 1843 byla silnice vedena přímo přes město Pražskou a Táborskou ulicí Opalím na Hostišov. Poslední změna nastala v roce 1982, kdy byl dán do provozu obchvat města.
